Trh práce pod lupou: nezaměstnanost, volná místa a mzdový tlak

Míra nezaměstnanosti klesá, ale počet volných míst také

Česká republika dlouhodobě vykazuje jednu z nejnižších měr nezaměstnanosti v Evropské unii – v roce 2024 se pohybovala pod třemi procenty podle metodiky ILO sledované ČSÚ. Toto číslo samo o sobě by mohlo naznačovat přehřátý trh práce s rostoucím mzdovým tlakem, avšak souběžný vývoj počtu volných pracovních míst nabízí nuancovanější pohled. Databáze MPSV zaznamenala v průběhu roku 2024 postupný pokles inzerovaných volných pozic – zejména v průmyslové výrobě a logistice – který naznačuje, že zaměstnavatelé zpomalují nábor v reakci na pokles zakázek ze zahraničí, především z Německa. Automobilový průmysl, který tvoří klíčový pilíř českého exportu, procházel v roce 2024 strukturální transformací spojenou s elektromobilitou, jež ovlivnila poptávku po specifických kvalifikacích. Tyto sektorové posuny nejsou v celkové míře nezaměstnanosti vidět, ale mají zásadní vliv na příjmové vyhlídky pracovníků v dotčených odvětvích.

Kde roste mzdový tlak a kde stagnuje

Agregátní statistika mezd zakrývá výrazné odvětvové rozdíly. Podle dat ČSÚ o průměrné hrubé mzdě rostly odměny nejrychleji v IT sektoru, finančních službách a ve vybraných segmentech zdravotnictví – zejména u lékařů v nemocnicích zapojených do centrálně sjednaných kolektivních smluv. Naproti tomu mzdy v maloobchodu, pohostinství a části průmyslové výroby rostly pomaleji nebo stagnovaly v reálném vyjádření. Regionální dimenze je rovněž výrazná: Praha a Brno vykazují mediánové mzdy o třetinu vyšší než kraje Ústecký nebo Karlovarský. Demografický tlak – stárnutí populace a odchod silných ročníků do důchodu – vytváří strukturální nedostatek pracovní síly v některých oborech, ale tento deficit je zatím z velké části kompenzován pracovní migrací ze třetích zemí. Studio Plzeň bude tyto trendy sledovat na čtvrtletní bázi a porovnávat je s vývojem v Polsku a Slovensku.

← Zpět na analýzy